Zpravodaj ING Bank

Zpravodaj ING Bank vám přináší nejnovější zprávy, zajímavosti a tipy ze světa financí.

Rekordně nízké úroky na spořicích účtech nechávají Čechy v klidu Rekordně nízké úroky na spořicích účtech nechávají Čechy v klidu
Rekordně nízké úroky na spořicích účtech nechávají Čechy v klidu

Rekordně nízké úroky na spořicích účtech nechávají Čechy v klidu

Noviny a internet jsou plné zpráv o tom, jak se naší ekonomice daří, rostou mzdy, nezaměstnanost je rekordně nízká a lidé mají chuť zase o něco více utrácet. Rekordně nízké jsou i úrokové sazby, zvýšená poptávka hraje do karet především úvěrovým společnostem. V loňském roce bylo uzavřeno nejvíce hypoték, a to jak co do počtu, tak z hlediska finančního objemu. Výrazný nárůst zaznamenávají i krátkodobé půjčky, jako jsou spotřebitelské úvěry, kontokorenty nebo kreditní karty. Lidé cítí stabilnější finanční zázemí a nebojí se půjčovat si.

ING Bank výzkum

Zcela jiným pohledem se ale díváme na rekordně nízké úrokové sazby v oblasti vytváření úspor a jejich zhodnocování. Výnosy ze spořicích účtů se blíží nule a to nevytváří pozitivní naladění pro odkládání stranou. ING zjišťovala na podzim loňského roku chování obyvatel třinácti evropských zemí v souvislosti s historicky nízkými úrokovými sazbami a ptala se, zda tato skutečnost ovlivnila jejich chování. Průzkum ukázal, že na tuto situaci nějak zareagovala méně než polovina (44 %) dotázaných, nejvíce ve Španělsku a v Itálii. Češi se naopak v porovnání s ostatními zeměmi ukázali jako nejpasivnější: tři čtvrtiny (73 %) dotázaných odpověděly, že nízké úroky na spořicím účtu jejich chování neovlivnily. Kromě tradičního přístupu a setrvačnosti v tom může hrát roli i fakt, že Češi často neznají a ani nehledají vhodnější alternativu ke spořicímu účtu, jakou může být například investice do podílových fondů.

Výzkum také potvrdil skutečnost, že více než čtvrtina Čechů (27 %) nemá žádné úspory, hodnota je  srovnatelná s evropským průměrem (29 %). Finanční rezerva je přitom pro plynulý chod domácnosti klíčová, odborníci doporučují vytvoření disponibilní rezervy, která dokáže pokrýt výdaje v případě výpadku příjmu po dobu tří, ideálně však šesti měsíců. Tomuto ideálu se u nás nejvíce přibližují lidé s vysokoškolským vzděláním, kteří deklarovali úspory na pokrytí výdajů období  6,5 měsíce. Průměrná doba v celé populaci je pak čtyři měsíce a deset dnů. Tato situace se postupem času zlepšuje, před pěti lety úspory české domácnosti pokryly jen 2,5měsíční výpadek příjmů.

Pozitivní trend lze sledovat i ve spořicím potenciálu, tedy v možnosti českých domácnosti odkládat peníze stranou. Pokud by chtěli, dokázali by Češi každý měsíc v průměru uspořit až třetinu svých příjmů, což je o 10 % více než před pěti lety, kdy ING začala tyto hodnoty sledovat. Největší spořicí potenciál mají opět vysokoškolsky vzdělaní lidé, kteří by dokázali uspořit téměř polovinu (44 %) svých příjmů.

Úrokové sazby na spořicích účtech jsou v mnoha zemích na historickém minimu. Ovlivnilo to vaše chování v posledních dvanácti měsících?

Moje chování se nezměnilo Snížil/a jsem částku na spořicím účtu Vložil/a jsem méně peněz na spořicí účet Vložil/a jsem více peněz
Česká Republika 73 % 15 % 9 % 4 %
Nizozemí 68 % 22 % 9 % 1 %
Polsko 66 % 17 % 14 % 3 %
Velká Británie 60 % 15 % 17 % 8 %
Lucembursko 60 % 15 % 23 % 3 %
Francie 56 % 20 % 21 % 4 %
Belgie 55 % 27 % 16 % 2 %
Německo 55 % 21 % 22 % 3 %
Rumunsko 52 % 25 % 20 % 3 %
Rakousko 49 % 25 % 23 % 3 %
Itálie 48 % 27 % 23 % 2 %
Španělsko 46 % 23 % 26 % 6 %
průměr 12 zemí EU 56 % 21 % 20 % 4 %

Hodnocení: 8/10
Hlasovalo: 32
Hlasovat:
Tisknout článek