Slavíme 25. výročí. Soutěžte

Zpravodaj ING Bank

Zpravodaj ING Bank vám přináší nejnovější zprávy, zajímavosti a tipy ze světa financí.

Olympiáda Olympiáda
Olympiáda

Olympiáda

Cesta ke zlatu? Proč se může vyplatit vydělávat méně po delší dobu

Deník investora Řada lidí závidí olympionikům a špičkovým sportovcům, představují si velké peníze a skvělý životní styl. Přitom jim nedochází, že na tom nakonec mohou být oni se svým „průměrným“ výdělkem lépe.

Hvězdný americký basketbalista Kevin Durant údajně v měsících předcházejících letošní Olympiádě v Riu vydělával 150 tisíc dolarů denně. U řady lidí mohou informace o tom, kolik dostávají některé sportovní hvězdy, vyvolat pocit životního selhání. Vyjít při hospodaření s průměrným příjmem a zůstat vždy na konci měsíce v černých číslech může být koneckonců obtížné i bez vědomí o příjmech sportovců.

Snadno tak můžeme získat klamnou představu o finančních odměnách a klubových nabídkách řady špičkových sportovců. Musíme si ale uvědomit, že většina jejich kolegů takové peníze nevydělává – a my žijeme v omylu, protože tito sportovci nebývají na očích veřejnosti tak často.

Hvězdy na očích

Realitou zůstává, že i mezi skutečně úspěšnými sportovci, kteří se pravidelně objevují ve sportovním zpravodajství, jsou nadstandardně placené hvězdy spíše výjimkou. Jejich aktuální úspěch a bohatství přitahují pozornost médií i lidí, kteří usilují o napodobení jejich úspěchu. Uživit se sportem ovšem ve skutečnosti dokáže pouze několik málo šťastlivců.

Ceny za úspěch

A teď pojďme vzít v úvahu také vysoké vstupní a provozní náklady, které musí sportovec vynaložit, aby se mohl stát úspěšnou sportovní hvězdou, která vydělává velké peníze. Některé sporty, například fotbal, mají v rekreační formě relativně nízké náklady – potřebujete jen fotbalový míč, pár přátel a kopačky. Začínající hvězda ale musí navíc investovat do cestování na rostoucí množství sportovních klání, do lepší výbavy a pravidelného tréninku a musí počítat i s dalšími náklady na udržování dobré kondice a zdraví.

Pokud hovoříme o sportovci na olympijské úrovni, můžeme se dostat až na milionové částky – finanční ceny pro medailové pozice ovšem dosahují jen řádově desítek tisíc. The Fiscal Times spočítal potenciální výdaje na trénink v sedmi nákladných olympijských disciplínách: střelbě, plachtění, jezdectví, lukostřelbě, plavání, šermu a gymnastice.

Dokonce ani těm nejúspěšnějším se vždy nedaří pokrýt veškeré náklady ze sponzoringu. I olympionici si tak často drží „normální“ zaměstnání, aby vyšli s penězi.

Jepičí život na vrcholu

Řada úspěšných sportovců navíc samozřejmě zůstává na vrcholu pouze po několik sportovních sezón, což je v životě člověka jen úzké časové pásmo. A po konci kariéry se pak může dostavit doslova boj o přežití. Možná byste očekávali, že tu zafunguje tzv. Matoušův efekt, tedy že bohatí bohatnou a chudí chudnou, ale tento článek dokazuje, že tomu tak být nemusí.

Peníze nebo život

Například ve fotbale je nejúspěšnějším hráčům jen zřídka více než 40 let. Vrchol kariéry zažívají nejčastěji kolem 31. roku. To samé platí i pro olympijské sporty.

Většina z nás potřebuje, aby se nám v práci dařilo a abychom vydělávali. Nehody a zranění nás mohou vyřadit z pracovního procesu na dlouhé týdny nebo i měsíce a zdravotní rizika se s přibývajícím věkem zvyšují. Jenže atleti musejí pro zvýšení příjmů zůstat na vrcholu nepřetržitě a ještě soupeřit s ostatními. A sportovní pojištění také není zadarmo.

Co potom?

Často se stává, že bývalí sportovci musejí vyhlásit osobní bankrot. Zatímco ostatní studovali, oni museli tvrdě trénovat. Plánování důchodu nebo vzdělání pro ně nic neznamenalo. Pár z nich se možná stane trenéry, ale tyto pozice obvykle nebývají dobře placené.

Několik málo sportovců, kteří zvládnou zůstat na očích i po skončení sportovní kariéry, jako třeba David Beckham, může naše vnímání zkreslit. Pokud však zvážíme všechny faktory, stabilní příjmy po dlouhé časové období mohou nakonec vyústit v lepší životní úroveň.

Hodnocení: 7/10
Hlasovalo: 36
Hlasovat:
Tisknout článek