Slavíme 25. výročí. Soutěžte

Zpravodaj ING Bank

Zpravodaj ING Bank vám přináší nejnovější zprávy, zajímavosti a tipy ze světa financí.

Negativní sazby zatím nejsou v ČR na pořadu dne Negativní sazby zatím nejsou v ČR na pořadu dne
Negativní sazby zatím nejsou v ČR na pořadu dne

Negativní sazby zatím nejsou v ČR na pořadu dne

Od vypuknutí globální finanční krize v roce 2008 jsme v řadě zemí svědky klesajících úrokových sazeb. To je obecně důsledek kroků centrálních bank, které s krizí bojovaly snižováním svých základních úrokových sazeb a tištěním nových peněz. Těmito kroky tak centrální banky snížily cenu peněž, což vedlo k poklesu tržních úrokových sazeb, které se v posledních dvou letech dostaly na své historicky nejnižší hodnoty.

Negativní sazby zatím nejsou v ČR na pořadu dne

Ačkoli akutní fáze globální krize již odezněla, centrální banky stále udržují úrokové sazby na nízkých úrovních a pokračují ve svých nestandardních operacích. Evropská centrální banka (ECB) v březnu rozšířila program nákupů dluhopisů, který má pokračovat do března 2017, a dále snížila své základní sazby do více záporných úrovní. Stejně tak Česká národní banka (ČNB) prodloužila režim slabé koruny alespoň do první poloviny roku 2017 a začala také hovořit o možném zavedení záporných sazeb. To vše z důvodu setrvale nízké inflace, kterou se centrální banky snaží dostat ke svému 2% cíli.

Inflace je v tuzemské ekonomice skutečně nadále výrazně pod cílem ČNB (0,5 % v únoru). To je však do velké míry způsobeno poklesem cen ropy a potravin. Meziroční propad těchto cen však není pro tuzemskou ekonomiku škodlivý, spíše naopak. Samotná Inflace bez pohonných hmot a potravin v únoru meziročně vzrostla o 1,3 % a ceny služeb o 1,5 %. Dle dostupných statistik pokračuje i postupný růst mezd, a nízké ceny se tak nepříznivě nepromítají do mzdových vyjednávání, jak se ČNB obávala. Tuzemská ekonomika v této situaci tak nevyžaduje další měnové uvolňování prostřednictvím nestandardních nástrojů, jako jsou záporné sazby. I přesto jsme však na posledním jednání ČNB o záporných sazbách opět slyšeli. Proč?

ČNB využívá téma záporných sazeb jako způsob ovlivňování finančních trhů, zejména aby odradila spekulanty kupující koruny a omezila potřebu intervenovat na devizovém trhu. To se ČNB prozatím relativně daří, protože intervence od začátku února výrazně poklesly. Pokud by se časem spekulace proti koruně zvýšily a ČNB by musela několik měsíců v řadě velmi intenzivně intervenovat, zavedení záporných sazeb by bylo dle našeho názoru skutečně pravděpodobnější. Nicméně by se jednalo spíše o technické opatření, které by negativními sazbami postihlo pouze menší část peněz bank uložených u ČNB a bylo by tak v konečném důsledku namířeno spíše proti spekulantům. Tuzemské domácnosti ani většina firem by však takové opatření nepocítily. V tuto chvíli je tak debata o zavedení záporných sazeb spíše technická, a ani v tomto případě zatím není dle našeho názoru na pořadu dne.

Ačkoli záporné sazby v ČR prozatím neočekáváme, nic to nemění na tom, že ECB i ČNB udržují úrokové sazby na historicky nejnižších úrovních a dále tisknou nové peníze (ČNB přes intervence na devizovém trhu, ECB díky nákupům dluhopisů). Tržní cena peněz tak zůstává velmi nízká. To je sice dobrá zpráva pro toho, kde si plánuje pořídit úvěr, méně dobrá však pro ty, kteří čekají na vyšší zhodnocení svých úspor. Pokud banky nemohou uložené peníze vypůjčit za vyšší úrok, nemohou pak více úročit ani přijaté vklady. Vzhledem k pokračujícím politikám centrálních bank, které mají dle současných informací trvat alespoň do začátku příštího roku, je tak prostor pro růst sazeb v letošním roce velmi omezený a nebylo by překvapením, pokud by sazby v letošním roce ještě dále u některých produktů mírně poklesly.

Hodnocení: 7/10
Hlasovalo: 4
Hlasovat:
Tisknout článek