O mezinárodním průzkumu ING

Cílem ING International Survey je lépe porozumět tomu, jak lidé po celém světě utrácejí, spoří, investují a vnímají finanční situaci. Provádí se několikrát ročně, zprávy jsou dostupné na adrese www.ezonomics.com/iis. Tento on-line průzkum provedl Ipsos mezi 26. březnem a 6. dubnem 2018.

Vzorek odráží poměr pohlaví a věkové rozložení v populaci, výběrem z respondentů on-line panelů v každé zemi. Údaje o evropských spotřebitelích jsou průměrné a vážené, aby se zohlednila velikost populace zemí.

15

zemí porovnávaných v této zprávě.

1,000

Kolem 1000 respondentů bylo dotazováno v každé z nich, kromě Lucemburska s 500 respondenty.

14,725

je celková velikost vzorku této zprávy.

ING Survey

Svět vysokých cen nemovitostí – vlastní bydlení přestává být dostupné

Rostoucí podíl respondentů z 15 zemí uvádí, že jejich země je na špatné cestě v otázkách bydlení
Jessica Exton

behaviorální ekonom

Bydlení je víc než cihly a malta; představuje útočiště, pohodlí, a symbol úspěchu. Bohužel velké množství lidí ve 13ti evropských zemích, stejně jako v USA a Austrálii nepředpokládá, že si budou moci dovolit někdy koupit nemovitost.

Toto zjištění vychází z nejnovějšího průzkumu ING Bank, zabývající se postoji k bydlení a hypotékám v 15 zemích. 53% respondentů v Evropě říká, že jejich země nepodniká ty správné kroky v otázkách bydlení, v loňském roce si to myslelo 45% lidí. Přesto celých 71% souhlasí s výrokem, že je z finančního hlediska lepší nemovitost vlastnit, než si ji pronajímat. Lidé s větší pravděpodobností s tímto tvrzením souhlasí, pokud také odpovídají, že bydlení je drahé nebo že očekávají růst cen nemovitostí. Není proto překvapením, že klíčovým tématem mnoha odpovědí je cenová dostupnost vlastního bydlení.

35 % procent Evropanů neočekává, že by si někdy dokázali koupit nemovitost. Z této skupiny více než polovina (56 %) uvedla, že důvodem je nedostatečný příjem, očekávané zvýšení cen nemovitostí (19 %) a nejisté zaměstnání (16 %).

Pouze 34 % respondentů v Evropě deklaruje, že je snadné zaplatit za hypotéku nebo nájem každý měsíc, přičemž 13 % utrácí více než polovinu svých příjmů za bydlení.

Nelehký úděl při koupi startovacího bydlení

72 % respondentů v Evropě souhlasí s tím, že pro lidi kupující svou první nemovitost to je stále obtížnější. Navíc 65% uvádí, že se situace zhoršuje od roku 2015 a charakterizují nemovitosti ve svém bydlišti jako velmi drahé a předpokládají další nárůst cen. Podíl respondentů, kteří souhlasí, že koupě první nemovitosti je velmi obtížná, je nejvyšší v Lucembursku (91%) a nejnižší v Německu (58%).

Necelá polovina majitelů nemovitostí ve Velké Británii (47%) a v Nizozemí (43%) koupilo svůj první byt nebo dům před dovršením věku 26 let, evropský průměr je 31%. Naopak 39% lidí v Evropě koupilo svůj první domov po dosažení věku 30 let. V Německu je to více jak polovina.

"53% uvádí, že jejich země nepodniká ty správné kroky v otázkách bydlení, což je nárůst oproti 45% v předchozím roce. Přesto 71% souhlasí s výrokem, že z finančního hlediska je lepší nemovitost vlastnit, než pronajímat”

Nakupující online využívají pestrou škálu možností: 42% volilo karty, 32% PayPal, 11% platba při dodání a 11% místní specifické platební metody. Ty zahrnují širokou škálu digitálních způsobů placení, včetně aplikací jako Twyp nebo Boon, ale i další možnosti, jako je například řešení mezibankovního řešení iDeal v Nizozemsku.

V loňském roce 66 % lidí bydlících v nájmu tvrdilo, že by si nemovitost koupili, kdyby si to mohl dovolit. 65% odpovědělo, že vlastnictví nemovitosti je symbolem úspěchu. Pouze 14 % lidí, kteří nevlastní nemovitost, si koupit vlastní bydlení ani nechce.

Rodinná záležitost

Při prvním přestěhování z domu rodičů jde 64% mladých do pronájmu buď sám, s partnerem nebo s přáteli. Minimum(3 %) sdílí nájem s cizími lidmi.

Čtyřicet procent souhlasí s tím, že rodiče by měli finančně podporovat děti při koupi první nemovitosti. Podíl, který souhlasí, je rovněž více nakloněn multigenerační domácnosti. Šedesát dva procent respondentů v Evropě souhlasí že pomoct dětem koupit si bydlení je dobrá investice.

Naše výsledky ukazují, že zapojení rodiny je důležitým a někdy jediným způsobem, jak mnoho lidí může dosáhnout svého snu o vlastním bydlení.

Pořídit si vlastní bydlení možná nikdy nebylo tak těžké

Náš domov není jen úkrytem před nepřízní počasí. Představuje mnohem víc, od symbolu úspěchu po finanční investici, vyjadřuje osobní pohodlí a volbu životního stylu.

Stěhování, koupě nebo prodej nemovitosti často bývá velmi emotivní událostí. Mnozí lidé, ovlivněni efektem vlastnictví, nadhodnocují svůj domov - v neposlední řadě proto, že tato nemovitost často hraje zvláštní roli v jejich osobním životě. Přesto většina respondentů v Evropě, USA i Austrálii souhlasí s tím, že je to pro zakoupení první nemovitosti stále obtížnější

Ve 13 z 15 zkoumaných zemí více než polovina respondentů pociťuje, že se od roku 2015 zhoršila situace pro dosažení bydlení. Není proto překvapující zjištění, že stále více lidí vnímá, že jejich země neřeší dostatečně otázku bydlení.

Otázka

Do jaké míry souhlasíte nebo nesouhlasíte s následujícími výroky?

Graf zobrazuje podíl respondentů, kteří "souhlasí" nebo "určitě souhlasí". Možné odpovědi zahrnují "ani nesouhlas ani souhlas", "nesouhlasím", "určitě nesouhlasím" nebo "nevím". Obtížnost získání bydlení

Vylétnutí z hnízda? Dva z pěti mladých lidí odchází z domu rodičů do věku 21 let

Celkově v Evropě 7 % dospělých říká, že se přestěhovali z domova rodičů před dosažením osmnácti let. Podíl je nejmenší v Itálii a Polsku - nejvyšší v Rakousku a ve Velké Británii.

V Evropě se každý pátý (21 %) odstěhuje ve věku 19-21 let, přičemž dalších 20% opouští své rodiny ve věku 22-25 let.

V Itálii a ve Španělsku většina lidí opustila rodinný domov později ve věku 26 let a více.

Pomocí úplného datového souboru jsme hledali trend v průběhu času. Zjistili jsme, že u lidí, kteří jsou nyní ve věku 65 let nebo starší, je pravděpodobnější než u mladší generace odpověď, že se přestěhovali z domova rodičů nebo opatrovníků ve věku 19-21 let (29 %) nebo 22-25 let (28 %).

Respondenti ve věkových skupinách 35-44 (22 %), 45-54 (20 %) a 55-64 (21 %) dnes s větší pravděpodobností říkají, že se přestěhovali do věku 26 let. To odpovídá 16 % lidí nad 65 let.

Jistě zde hrají roli kulturní rozdíly, stejně jako nabídka a cenová dostupnost bydlení pro mladé lidi nebo alternativy, jako je sdílení bytu s jinými mladými lidmi což se může v jednotlivých zemích výrazně lišit.

Otázka

Kolik vám bylo, když jste se trvale přestěhoval/a z domácnosti ve které jste vyrůstal/a?

Otázka pro všechny Kolik vám bylo, když jste se trvale přestěhoval/a z domácnosti ve které jste vyrůstal/a?

Pouze devět procent očekává nákup před dosažením věku 30 let

Pokud se ptáme lidí bez nemovitosti, kdy očekávají, že si koupí svoji první nemovitost, 13 % odpovídá, že očekává, že si ji koupí "mezi 30 a 35 lety": 10 % říká starší než 35 let; a 9 % před tím, než dosáhnou třicátých narozenin. V průměru se lidé bez nemovitosti domnívají, že si ji pořídí do věku 34 let.

Asi třetina (35 %) tvrdí, že neočekávají, že si někdy budou moci koupit nemovitost. Nejvíce je takových lidí v Německu (45 %) a Itálii (44 %). Nejmenší podíl takto skeptických lidí vykazuje Španělsko (17 %) a Turecko (17 %).

Jeden z pěti (20 %) respondentů v Evropě odpovídá jednoduše: "Nevím", s největším podílem ve Španělsku (30%).

Většina z nich chce koupit - pouze 14 % odpovídá, že si nemovitost vlastně koupit nechtějí, přičemž nejvyšší podíl vykazuje Německo (21 %) a Rakousku (19%).

Mimo Evropu, pouze 4 % v Austrálii naznačuje, že nemají touhu si koupit nemovitost.

Celková data ukazují, že mladší lidé a zaměstnaní obvykle očekávají koupi dříve než starší věkové skupiny.

Vlastnictví nemovitosti zůstává i nadále nejpřitažlivější, a to i přes pokračující úsilí mnoha zemí podporovat dlouhodobý pronájem jako možnou alternativu.

Otázka

V jakém věku očekáváte nákup první nemovitosti?

Byla položena každému, kdo naznačil, že si ještě nekoupil první nemovitost. Pouze devět procent očekává nákup před dosažením věku 30 let

Nízký příjem brání třem z pěti vlastnit nemovitost

Na otázku, za jakých okolností očekávají nákup nemovitosti, 35 % respondentů v Evropě odpovídá, že si nemyslí, že by to někdy dokázali. Ptali jsme se, proč si to myslí. Dalo by se očekávat, že mnozí tvrdí, že ceny pravděpodobně zůstanou příliš vysoké - a opravdu, jeden z pěti (19 %) odpovídá tímto způsobem.

Dalo by se očekávat, že mnozí tvrdí, že ceny pravděpodobně zůstanou příliš vysoké - a opravdu, jeden z pěti (19 %) odpovídá tímto způsobem.

Jenže více než polovina (56 %) v Evropě naznačuje přesvědčení, že jejich příjmy zůstanou nedostatečné. Lidé mají pocit, že nevydělávají tolik, aby si koupili dům a že mají malou šanci vydělat v budoucnu více.

Lidé starší 55let tuto odpověď uvádějí častěji.

Mezi muži pak víc e převažuje názor že ceny zůstanou příliš vysoké: 22 % mužů, oproti 17 % žen.

Ve věkové skupině ve věku 18-44 let je častější názor že ceny zůstanou příliš vysoké.

Existují ale velké rozdíly mezi zeměmi

Vysoký podíl v Belgii naznačuje "jiné" důvody, přičemž mnozí uvádějí, že jsou příliš staří, aby získali úvěr na bydlení. Italové vykazují mnohem pravděpodobnější důvod nejistotu zaměstnání. Lidé v České republice častěji než lidé v jinde odpovídají že budou mít nedostatečný příjem. V Lucembursku, Rumunsku, USA a Austrálii se nenašel téměř nikdo s pocitem, že by se na trhu nenašlo vhodné bydlení .

Otázka

Jaký je hlavní důvod, proč si nebudete moci koupit nemovitost?

Položena pouze těm, kteří odpověděli na předchozí otázku, že neočekávají že si bude moci koupit vlastní bydlení. Nízký příjem brání třem z pěti vlastnit nemovitost

Investování do budoucnosti - Pomůžou rodiče a rodina?

Má "banka mámy a táty" pomoci dětem pořídit si vlastní bydlení? Předchozí průzkumy ING naznačují, že mnozí si myslí, že to může být dobrý nápad.

V roce 2016 47 % respondentů v Evropě souhlasilo s poměrně silným prohlášením: "Rodiče by měli dětem dát peníze, aby jim pomohli koupit si bydlení." Podíl byl nejvyšší v Turecku (75%), v Itálii (59%) a v Polsku (56%); nejnižší v České republice (36 %), ve Španělsku (35 %) a v Nizozemsku (22 %).

Rozhodli jsme se pokračovat dále a požádat v tomto roce o dvě samostatná prohlášení. Když je výrok o rodičích, kteří pomáhají dětem dosaáhnout na bydlení, považován za dobrou investici, většina ve 14 z 15 zemí souhlasí. Podíl je více než dvojnásobný v Nizozemsku, České republice, Austrálii a USA.

V celé Evropě 62 % souhlasí, že "když rodiče pomáhají svým dětem vstoupit na trh s bydlením, činí dobrou investici" a 44 % souhlasí že "Rodiče by měli finančně podporovat své děti pořídit si vlastní bydlení“. Rozdíly mezi zeměmi mohou být částečně způsobeny cenovou dostupností a příjmy.

Z celkovýchdatvyplývá, že majitelé nemovitostí s větší pravděpodobností souhlasí s oběma prohlášeními než lidé bydlící v nájemu. Podíl je vyšší, když je tvrzení formulováno jako dobrá investice (majitelé nemovitosti 66 %, nájemníci 55 %).

Peer-to-peer platby, často v mobilní aplikaci, jsou populární způsob, jak mohou lidé nakupovat nebo platit jednorázové půjčky od přátel nebo rodiny. Příklady zahrnují Twyp nebo Venmo.

Otázka

Do jaké míry souhlasíte nebo nesouhlasíte s následujícími výroky?

Otázka pro všechny. Graf zobrazuje podíl respondentů, kteří "souhlasí" nebo "určitě souhlasí". Možné odpovědi zahrnují "ani nesouhlas ani souhlas", "nesouhlasím", "určitě nesouhlasím" nebo "nevím". Investování do budoucnosti - Pomůžou rodiče a rodina?

Lidé si kupují dům v různém věku a životních etapách

Majitelé nemovitosti s hypotékou nebo bez ní tvoří 56 % podílu našich evropských respondentů. Německo a Rakousko mají nejmenší podíl vlastníků nemovitostí (36 %, 39 %); Lucembursko a Itálie největší (71 %, 70 %).

Zajímalo nás,věk, ve kterém sisoučasní i bývalí majitelé pořizovali své první bydlení. Vtéto skupinně šest z deseti si pořídilo bydlenípřed dosažením do 30 let.

Hlavní výjimkou je Německo, kde více než polovina (53 %) stávajících nebo bývalých majitelů koupilo svou nemovitost později (ve věku 30 a více let).

Otázka

V jakém věku jste si koupili svoje první bydlení?

Ptali jsme se pouze respondentů, kteří vlastní nebo nebo v minulosti vlastnili nemovitost. Lidé si kupují dům v různém věku a životních etapách

Ale většina se přestěhuje z domova do pronájmu

Když lidé odchází od rodičů, kam prvně jdou? Z podílu dospělých Evropanů, kteří se přestěhovali, se dva ze tří (67 %) ocitli v nájemním bydlení.

Jedna třetina (33 %) se přestěhovala do pronájmu se svým partnerem a téměř každý čtvrtý (23 %) do pronájmu, kde žili sami.

Podíl nájemníků, kteří se stěhovali spolu s partnerem, je nejvyšší v Belgii (46 %). V Německu se lidé ve stejném počtu stěhují do podnájmu s partnerem jako sami (40 %).

Menší podíl zpočátku sdílí nájem s přáteli nebo cizími lidmi.

Druhá nepočetnější skupina jsou ti, kteří sikoupili svoje vlastní bydlení, obvykle s partnerem nebo sami.

Pouze velmi malé procento naznačuje, že je koupili s přáteli. Možná by tato málo využívaná možnost mohla být víceprozkoumána poskytovateli hypoték a tvůrci bytové politiky jako způsob, jak usnadnit cestu k vlastnímu bydlení.

Jeden z deseti uvádí "jiné". Můžezahrnovat bydlení jako jsou například vysokoškolské koleje, pronájem nebo nákup s jinými členy rodiny namísto partnera nebo účast na společném komunitním bydlení

Někteří také mohou žít v domácnostech vlastněných nebo placených jinými lidmi a nebýt tak ani nájemci ani vlastníky.

Existují ale velké rozdíly mezi zeměmi

Padesát osm procent v Evropě říká, že hlavní výhodou bydlení několika generací společně pod jednou střechou je úspora peněz. Dalšími uváděnýmidůvody jsou že prarodiče mohou pomoci s dětmi (51 %); děti se mohou starat o stárnoucí rodiče (48 %); rodiny mohou zůstat blízko sebe (47 %); rodinný dům pravděpodobně zůstane v rodině (29 %); nebo účelnévyužití času (22 %).

Otázka

Když jste se natrvalo přestěhovali z domova, do jakého bydlení jste se přestěhovali?

Kladena pouze těm, kteří naznačili, že se přestěhovali z domova svých rodičů nebo opatrovníků. Když jste se natrvalo přestěhovali z domova, do jakého bydlení jste se přestěhovali?

Vícegenerační domácnosti? Ano, možná

Někteří se mohou spojit s vzdálenými rodinnými příslušníky, kde více než dvě generace (jako jsou prarodiče, rodiče a děti) žijí v průběhu času společně v jedné domácnosti.

Celkově 13 % lidí v Evropě dnes říká, že sdílí svůj domov tímto způsobem, přičemž největší podíl v Rumunsku (22 %) a Polsku (19 %).

Dalších 34 % se domnívá, že by o tom v budoucnu uvažovalo, přičemž se podíl zvyšuje na téměř polovinu (47 %) ve Španělsku. Je zajímavé, že některé země s vyšším podílem lidí, kteří v současnosti žijí v multigenerační domácnosti, nemají velký podíl lidí, kteří by odpovídali, že by to učinili v budoucnu.

Například v České republice žije 17 % lidí v multigenerační domácnosti, ale jen 17 % z nich by uvažovalo o tom, že by to udělali znova. Země s nižším příjmem na jednoho obyvatele mají větší tendence sdílet domácnost tímto způsobem; ti, kteří v současné době žijí s přáteli nebo rodinou (spíše než s partnerem) to zvažují s větší četností.

Šetření peněz a zvýšená podpora

Padesát osm procent v Evropě říká, že hlavní výhodou bydlení několika generací společně pod jednou střechou je šetření peněz. Jiné citované důvody jsou že prarodiče mohou pomoci s dětmi (51 %); děti se mohou starat o stárnoucí rodiče (48 %); rodiny mohou zůstat blízko sebe (47 %); rodinný dům pravděpodobně zůstane v rodině (29 %); nebo lepší využití času (22 %).

Otázka

Někdy více než dvě generace žijí v jednom domově. Je to něco, co děláte, nebo o čem by jste uvažoval?

Kladena všem. Vícegenerační domácnosti? Ano, možná

Většina se domnívá, že země řeší otázku bydlení nedostatečným způsobem.

V roce 2017 jsme se zeptali lidí v Evropě, USA a Austrálii jestli se jejich země nachází na správné cestě. Velké procento (v průměru 45 % v Evropě) mělo pocit, že jejich země situaci neřeší.

I letos mnozí Evropané odpovídají "nevím" (22 %). Bylo to méně než v roce 2017 (26 %) – avšak i tak více než polovina (53 %) tvrdí, že jejich země je na špatné cestě.

V roce 2017 byli nejpozitivnější respondenti v Nizozemsku (45%) a Polsku (44%). Polsko je stále pozitivní, s největším podílem respondentů (39 %) s názorem že země je na správné cestě - Itálie je na druhém místě.

Nizozemsko však výrazně změnilo názor. Podíl lidí v Nizozemí, kteří odpovídají, že země je v otázce problematiky bydlení na špatné cestě , se zvýšil z 27 % v roce 2017 na 43 % v roce 2018.

Celková data ukazují, že respondenti, očekávající, že ceny domů vzrostou nebo prudce poklesnou, jsou méně náchylní odpovědět, že jejich země nedostatečně řeší otázku bydlení.

Vyšší podíl vlastníků nemovitostí uvádí, že jejich země je na správné cestě (30 %) než je podíl u nájemců (18 %). Naopak, 61 % nájemníků tvrdí, že jejich země je na nesprávné cestě, oproti 49 % z řad vlastníků.

Nechali jsme respondenty vysvětlit jak vnímají "správnou cestou" a "špatnou cestou".

Otázka

Myslíte si, že vaše země je na správné nebo špatné cestě, pokud jde o problematiku bydlení?

Otázka pro všechny Většina se domnívá, že země řeší otázku bydlení nedostatečným způsobem.

Bydlení je na neustále se měnícím trhu "drahé"

Na grafu lze vidět, že lidé v nájmu s větší pravděpodobností charakterizují bydlení ve své zemi jako "drahé" (62 % oproti 55 %) nebo "nespravedlivé" (32 % oproti 22 %) než vlastníci nemovitosti.

Majitelé nemovitostí častěji tvrdí, že bydlení je "investiční příležitostí" (22 %) než lidé žijící v nájmu (12 %).

Z celkovéhosouboru dat vyplývá, že v Evropě průměrně 57 % uvádí že bydlení v jejich zemi je drahé. Nejvyšší podíl kladných odpovědí byly v Lucembursku (82 %) a Austrálii (38 %).

"Nespravedlivé" (26 %) a "nahuštěné" (22 %) byly rovněž běžně uváděné pojmy ve vztahu k místnímu bydlení a většina lidí na tuto otázku měla názor, přičemž pouze 9 % v Evropě vybralo jako odpověď "nevím".

Jen 7 % Evropanů charakterizuje bytovou situaci ve své zemi jako "spravedlivou".

Cenová dostupnost může být klíčová

Některé z těchto charakteristik spojených s bydlením mají jasné negativní konotace: "drahé", "nespravedlivé" a "přeplněné". Termín "neustále se mění" je také pravděpodobně negativní hodnocení, neboť bydlení většina lidí spojuje sestabilitou a bezpečností. Možná je to také důvod, proč si tolik lidí myslí, že jejich země je v otázce bydlení na špatné cestě.

Otázka

Jak by jste charakterizovali bydlení ve vaší zemi? Můžete vybrat více možností

Odpovědi pouze země Evropy. Ti, kteří si nepronajímají ani nevlastní nemovitost, jsou ze vzorku vyloučeni. Bydlení je na neustále se měnícím trhu drahé

Pouze třetina považuje placení nájemného nebo splácení hypotéky za "snadné"

Každý rok od roku 2014 jsme se ptali lidí, kteří platí každý měsíc hypotéku nebo nájemné, za jak snadné nebo obtížné to považují. Je na nich jak si tuto otázku vykládají.

Meziročně se celkový podíl lidí v Evropě, kteří tvrdí, že je to obtížné téměř nemění. Oproti roku 2014 mírně přibylo lidí (49 %) pro které je placení nájmu nebo hypotéky "ani snadné ani těžké".

Celkový datový soubor však odhaluje značné rozdíly mezi plátci hypotéky a nájemci: 40 % lidí s hypotékou tvrdí, že placení měsíční splátky je snadné, oproti 29 % lidí platících nájem

Dvacet procent lidí splácejících hypotéku tvrdí, že je to obtížné; stejně tak 28 % lidí platících nájem

Jeden z důvodů může být vysoké procento čistého příjmu vynakládaného na bydlení. Na další stránce se tímto bodem zabýváme podrobněji.

Existují velké rozdíly mezi pohlavími

Celková data ukazují rozdíl v tom, jak muži a ženy reagují na tuto otázku. Celkově mají muži v Evropě větší tendenci odpovědět, že placení hypotéky nebo pronájmu je snadné (39 %), přičemž totéž deklaruje jen 29 % žen. Podobně 29 % žen říká, že zaplatit hypotéku nebo nájem je obtížné, oproti 20 % mužů.

Otázka

Jakými slovy byste charakterizoval/-a bydlení ve vaší zemi?

Ptali jsme se pouze těch, kteří v současné době platí hypotéku nebo pronájem. Možnosti odpovědí byly "velmi těžké", "těžké", "ani snadné ani těžké", "snadné" nebo "velmi snadné". Pouze třetina považuje placení nájemného nebo splácení hypotéky za snadné

Dva z pěti utratí více než čtvrtinu svých příjmů na bydlení

Bloggeři, novináři a finanční poradci často navrhují, aby výdaje na nájem nebo hypotéku nepřesáhly 25 % čistého příjmu (po zdanění).

Běžné platby nájemného nebo hypotéky jsou však vyšší. V průměru 39 % lidí v Evropě utratí až čtvrtinu svého měsíčního odměnu za bydlení na hypotéku nebo nájemné, přičemž v Polsku toto číslo vzrostlo na 46 % a zároveň kleslo na 34 % v Nizozemsku a v Česku.

Sedm procent lidí v Turecku utratí tři čtvrtiny až celý jejich čistý příjem na hypotéku nebo pronájem. Ve Španělsku, České republice, Austrálii a USA je to pět procent

Celková data ukazují, že v případě lidí s hypotékou tvoří splácení méně nebo rovno 25% jejich čistého příjmu. 46 % evropských vlastníků nemovitostí s hypotékou naznačuje, že splňují tuto zásadu. Pouze 34% nájemců tvrdí to samé.

A když se lidí zeptáme či považují pravidelné měsíční platby zabydlení za snadné nebo těžké, mají ti, kteří utrácejí vyšší podíl příjmů za bydlení větší pravděpodobnost odpovědět že je to obtížné. Je zřejmé, že po zaplacení více peněz za bydlení zůstává méně na všechno ostatní.

Existují velké rozdíly mezi pohlavími

Celková data ukazují rozdíl v tom, jak muži a ženy reagují na tuto otázku. Celkově mají muži v Evropě větší tendenci odpovědět, že placení hypotéky nebo pronájmu je snadné (39 %), přičemž totéž deklaruje jen 29 % žen. Podobně 29 % žen říká, že zaplatit hypotéku nebo nájem je obtížné, oproti 20 % mužů.

Otázka

Za jak snadné nebo obtížné považujete placení hypotéky nebo nájemného každý měsíc?

Jakou část z vašich měsíčních příjmů utratíte každý měsíc za hypotéku/nájemné? Pokud si nejste jisti, odhadněte Dva z pěti utratí více než čtvrtinu svých příjmů na bydlení

Vlastní bydlení je stále tou nejlepší volbou

Většina zemí "souhlasí" nebo "rozhodně souhlasí", že z finančního hlediska je lepší nemovitost vlastnit než si ji pronajímat. Pouze malý podíl nesouhlasí (6 % v Evropě).

V Rumunsku a Lucembursku souhlasí až 86 % respondentů. Nejmenší podíl je ve Španělsku (58 %).

Celková data ukazují, že lidé, kteří očekávají růst cen domů, nebo kteří mají pocit, že bydlení je drahé, jsou také náchylnější souhlasit s tímto tvrzením.

Lidé, kteří vlastní nemovitost, mají větší tendenci souhlasit, než nájemci: 79 % vlastníků oproti 59 % nájemníků. To naznačuje efekt předpojatosti; lidé mají přirozeně zájem věřit, že se rozhodli správně,  v tomto případě jde o nákup nemovitosti.

Mnozí lidé podceňují některé náklady vlastního bydlení, jako je údržba a opravy, nebo prodej a stěhování za novou pracovní příležitostí.

Celkové náklady mohou být vyšší, než se předpokládalo

V roce 2017 jsme se zeptali, zda skutečné náklady na bydlení odpovídají původním předpokladům. Dvacet tři procent odpovědělo, že skutečné výdaje se ukázaly být vyšší, než očekávali. Naštěstí dalších 48 % uvedlo, že jejich předpoklady se potvrdily a náklady nepřevažují očekávání.

Otázka

"Z finančního hlediska je lepší majetek vlastnit než pronajímat."

Otázka pro všechny Možnosti odpovědí byly "rozhodně souhlasím", "souhlasím", "ani souhlas ani nesouhlas", "nesouhlasím", "rozhodně nesouhlasím" nebo "nevím". Vlastní bydlení je stále tou nejlepší volby

Ceny nemovitostí se v následujících 12 měsících zvýšily

Mezinárodní průzkum ING požádal Evropany šest po sobě následujících let na názor o budoucích cenách domů. Vyšší podíly v roce 2018 (63 %) očekával, že náklady na bydlení se v příštích 12 měsících zvýší.

Menší podíl než kdy jindy (7 %) očekává, že ceny nemovitostí klesnou v příštích 12 měsících, ať už to bude o málo nebo hodně.

Očekávání nemusí odpovídat realitě. Předpovědi růstu cen obvykle následuje bouřlivé období skutečného růstu. Lidé předpokládají, že se ceny budou dále zvyšovat díky přirozené myšlenkové pasti známé jako nedůvěřivost.

Lidé si více pamatují události z nedávné minulosti a mají tendenci extrapolovat je do budoucnosti, i když to, co se následně stane se často liší.

51 % respondentů v Austrálii očekává růst cen v příštích 12 měsících; 17 % očekává, že klesnou. V USA 65 % odhaduje nárůst a pouze 4 % očekávají pokles cen.

Je Evropa pozitivní vůči cenám? Ne všude

Nejvyšší podíl, který podle odhadů předpokládá, že ceny domů v příštích 12 měsících budou růst, je v Lucembursku (89%); pouze 0,5 % Lucemburčanů očekává pokles cen. Nejmenší část těch, co očekávají růst je v Itálii (42 %). 14 % Italů naopak očekává, že ceny nemovitostí budou klesat v příštích 12 měsících Z dat lze vyčíst, že pokles cen nemovitostí spíše očekávají lidé s vyšším vzděláním

Otázka

Myslíte si, že se ceny domů se budou v příštích dvanácti měsících, v místě kde žijete, zvyšovat nebo klesat?

Celkový počet spotřebitelů v Evropě. Možnosti odpovědí byly "prudce stoupat", "mírně stoupat", "zůstanou stejné", "mírně klesat", "prudce klesat" nebo "nevím". Ceny nemovitostí se v následujících 12 měsících zvýšily

U mnohých přetrvává pocit, že ceny domů nikdy neklesnou

V Evropě se 45 % domnívá, že ceny domů nikdy neklesnou a v Lucembursku je tento podíl 70 %. Toto uvažování se neslučuje s historickým vývojem - ale odráží přirozenou tendenci předpokladu založeného na posledním vývoji.

Jak ukazuje graf, tento předpoklad je společný ve všech věkových skupinách. Tohle se však může změnit: zprávy z médií v roce 2018 naznačují, že ceny nemovitostí možná začaly na mnoha místech padat, například ve Velké Británii a Austrálii.

Národní statistický úřad Spojeného království uvádí, že průměrné ceny nemovitostí v hlavním městě země se v březnu 2018 meziročně snížily o 0,7% co je největší roční propad v Londýně od roku 2009. Samozřejmě, mnoho faktorů může ovlivnit ceny domů, od demografických změn, trhu práce samotné dostupnost vhodné nemovitosti nebo možnosti rozvoje bydlení.

Jak ukazují předchozí stránky, řada zjištění upozorňuje na problémy cenové dostupnosti bydlení. Lidé v 15 zemích nadále pociťují, že bydlení v jejich oblasti je drahé nebo předpovídá, že ceny budou v blízké budoucnosti ještě stoupat.

Pocit, že "ceny domů nikdy nespadnou", může mít také velkou emocionální složku; ceny , i když se mírně liší, mohou být mimo možnosti průměrného obyvatele.

Někteří komentátoři pravidelně naznačují, že trh s bydlením je "pokřivený"; pokud ano, je třeba řešení, které umožní budoucím generacím větší podíl na vlastním bydlení a investic v jejich zemi.

Otázka

"Ceny nemovitostínikdy nespadnou"

Celkový počet respondentů jenom v Evropě. Možnosti odpovědí byly "rozhodně souhlasím", "souhlasím", "ani souhlas ani nesouhlas", "nesouhlasím", "rozhodně nesouhlasím" nebo "nevím". U mnohých přetrvává pocit, že ceny domů nikdy neklesnou