Zpravodaj ING Bank

Zpravodaj ING Bank vám přináší nejnovější zprávy, zajímavosti a tipy ze světa financí.

Ekonomické okénko Jakuba Seidlera: Podmínky pro poskytování hypoték se zpřísní Ekonomické okénko Jakuba Seidlera: Podmínky pro poskytování hypoték se zpřísní
Ekonomické okénko Jakuba Seidlera: Podmínky pro poskytování hypoték se zpřísní

Podmínky pro poskytování hypoték se zpřísní

Ekonomické okénko Jakuba Seidlera, desátý díl

Podmínky pro poskytování hypoték se zpřísníČeská národní banka zveřejnila ve své Zprávě o finanční stabilitě nová doporučení, pomocí kterých chce omezit dynamicky rostoucí trh s úvěry na bydlení. ČNB nadále doporučuje, aby banky neposkytovaly úvěry, jejichž výše by přesáhla 90 % hodnoty nemovitosti. Zároveň svá doporučení rozšířila také na nebankovní zprostředkovatele, aby nebylo možné doporučení ČNB obcházet s využitím jiných úvěrů. Získat hypotéku bez alespoň 15 % vlastních zdrojů z hodnoty nemovitosti tak bude složitější.

Zpráva o finanční stabilitě ČNB potvrdila, že vývoj tuzemské ekonomiky je zdravý a není ohrožen žádnými významnějšími riziky. Za potenciální riziko však centrální banka považuje postupně se zvyšující ceny nemovitostí ve spojení s vysokou dynamikou poskytovaných úvěrů na bydlení. Očekávání pokračujícího růstu cen nemovitostí by mohlo motivovat k dalšímu nákupu nemovitostí s využitím úvěrů, což by ceny tlačilo dále k nadhodnoceným úrovním a mohlo by to způsobit vznik spirály mezi zadlužením domácností a růstem cen nemovitostí.

ČNB z toho titulu ponechává v platnosti své předešlé doporučení, aby banky poskytovaly úvěry do maximální výše 90 % ceny nemovitosti. Zároveň do jisté míry omezuje také úvěry v rozmezí 80–90 % ceny nemovitosti, kterých by banky měly poskytnout pouze 15 % ze všech nově poskytnutých úvěrů. Banky tak již nyní většinou nabízejí u takových úvěrů vyšší úrokové sazby, aby jejich počet omezily a splnily doporučení ČNB. Od minulého roku zároveň platí 4% daň z nabytí nemovitostí kupující, na což se úvěr obvykle neposkytuje. To pak ve spojení s doporučením ČNB znamená, že zájemce o koupi nemovitosti by měl mít k dispozici zhruba 15 % vlastních zdrojů z její ceny. Pokud by pak chtěl získat lepší úrokovou sazbu, potřeba vlastních zdrojů by činila již 25 %. Nově již nebude možné dofinancovat část chybějících zdrojů prostřednictvím dalšího úvěru, a to i u jiné instituce, jelikož ČNB takové jednání považuje za obcházení svých doporučení.

Tím však výčet doporučení ČNB nekončí. Instituce poskytující úvěry by nově měly dle ČNB o to pečlivěji vyhodnocovat budoucí schopnost splácet úvěr u klientů, u kterých velikost úvěrových splátek na jejich čistých příjmech překročí 40 %, a v případech, kdy celková velikost úvěru přesahuje 8násobek ročních čistých příjmů klienta. Ačkoli tyto limity nejsou v doporučení ČNB chápány jako nepřekročitelné, lze očekávat, že se instituce budou snažit částečně takové úvěry omezit, jelikož jejich poskytnutí bude znamenat potřebu zvýšeného vysvětlování a možný spor s ČNB. Zároveň nelze vyloučit, že ČNB výše uvedené limity časem vyhlásí také jako maximálně možné.

ČNB se tak pustila do boje s rostoucími cenami nemovitostí a se zrychlující úvěrovou aktivitou. Růst cen nemovitostí je přitom částečně spojen s nedostatečnou nabídkou nových bytů z titulu komplikovaných stavebních předpisů. Rostoucí poptávka po úvěrech byla v minulém roce zároveň tažena řadou jednorázových faktorů: změnou povinnosti platit daň z převodu nemovitosti kupujícím, zpřísněním zákona o spotřebitelských, resp. hypotečních úvěrech a očekávaným zdražením úvěrů či dalším zpřísněním doporučení ČNB. Příznivou úvěrovou dynamiku nicméně samotná ČNB podpořila uvolněnou měnovou politikou. ČNB tak bojuje se situací, kterou částečně způsobila sama svou měnovou politikou a dogmatickým přístupem k cílování inflace. Nová doporučení vztahující se k úvěrovému trhu se naopak zdají být v některých odhledech zbytečně omezující. Například pro průměrnou cenu bytů a velikost příjmů by stanovená doporučení ČNB neumožňovala pořízení bytu s využitím hypotéky například v Brně a Praze. ČNB se tak se svou politikou pohybuje od jednoho extrému k druhému. Přitom na zbytečnou přeuvolněnost měnové politiky ČNB způsobující přehřívání ekonomiky upozorňuje řada ekonomů ČNB již delší dobu.

Jakub Seidler Jakub Seidler působí od roku 2014 jako hlavní ekonom ING Bank pro Českou republiku.

Na tuto pozici nastoupil po šestiletém působení v České národní bance, kde zastával různé pozice v odboru výzkumu, v sekci měnové a v odboru finanční stability. Později byl jako vedoucí referátu makroobezřetnostní politiky zodpovědný zejména za provádění zátěžových testů bankovního sektoru a analýzy v oblasti finanční stability a makroobezřetnostní politiky.

Jakub Seidler vystudoval ekonomii na Univerzitě Karlově v Praze, kde také získal titul PhD. Absolvoval řadu výzkumných pobytů a kurzů v zahraničí týkajících se ekonometrických metod, finanční stability a centrálního bankovnictví.

Pravidelně publikuje v odborném tisku a vědeckých časopisech na téma bankovnictví a finanční stabilita a příležitostně přednáší na domácích i zahraničních konferencích.

@JakubSeidler na Twitteru

Další díly

Hodnocení: 8/10
Hlasovalo: 8
Hlasovat:
Tisknout článek