Komentář Vojtěcha Bendy - říjen 2011

• Na pozadí protahované nejistoty o budoucnosti Řecka či dalších předlužených zemí eurozóny nebude asi o domácí ekonomické údaje patřičný zájem. Problém je i v tom, že v následujících dnech se dozvíme především domácí ekonomické údaje pocházející z letošního srpna, kdy se po nepříznivých datech z americké ekonomiky (a vzhledem k rostoucím obavám z případné insolvence některých evropských vlád) v podstatě začala vzdouvat momentální vlna averze a pesimismu. Pokračující zhoršování ekonomické důvěry podniků (ať již v případě PMI či průzkumu ČSÚ) signalizují další oslabovaní růstu průmyslové produkce. Českou průmyslovou výrobu od ekonomického oživení v polovině roku 2009 v podstatě živila jen zahraniční poptávka, zatímco domácí poptávka zůstávala v útlumu, především díky slabé soukromé a vládní spotřebě.
• Poměrně dobrý směr vývoje pro nejbližší měsíce nám dává vývoj nových průmyslových zakázek. Zakázky pro domácí poptávku, setrvávající pod loňskou úrovní, nejsou překvapením a signalizují, že domácí poptávka ekonomickou aktivitu nadále brzdí. Varující je však částečné zpomalení růstu nových zakázek ze zahraničních trhů, které naznačují, že exporty, hlavní a jediná opora ekonomického růstu (vedle investic do zásob) ve druhé polovině roku, zpomalují také. Proto bude velká pozornost věnována srpnovým číslům ze zahraničního obchodu.
• Tempo exportů a průmyslové produkce by však mohlo paradoxně vykázat za srpen mírné zrychlení dynamiky, díky vyššímu počtu pracovních dní. Avšak nové informace o poklesu maloobchodních tržeb v eurozóně a prohlubujícím se podnikatelském sentimetu v Německu (trhy sledují především klesající hodnoty indexů důvěry Ifo a ZEW) signalizují, že tempo růstu exportů a exportně-orientované domácí průmyslové výroby bude do konce roku dále přibržďovat.
• Maloobchodní tržby s růstem blízko nuly nejspíš potvrdí i nadále utlumenou soukromou spotřebu, která nevytváří žádné inflační tlaky. Cenový růst tak tedy pravděpodobně zůstal v září nadále umírněný, těsně pod 2 procentním středem inflačního cíle ČNB.
• Vývoj kurzu koruny však nadále bude spíše ovlivňován vývojem v zahraničí. Investoři se po počáteční bezmezné víře v neporazitelnost koruny uvědomili, že síla české exportně orientované ekonomiky stojí a padá s výkonností eurozóny. Nejistota ohledně vývoje dluhové krize bude v nejbližších měsících pravděpodobně držet korunu na současných slabších úrovních, což by však mohlo mírně kompenzovat českým výrobcům slabší zahraniční poptávku a pro ČNB znamená slabší koruna menší riziko případných desinflačních tlaků.

Vojtěch Benda
Senior Economist
ING Commercial Banking